Kozácká šaška šavle pro larp a larpové bitvy, cosplay a film nebo divadlo. Model užívaný důstojíky a lehkou jízdou od roku 1904.
Délka celková | 80 / 85 / 90 / 96 cm |
Délka čepele | 65 / 75 cm |
Šířka záštity | |
Hmotnost | 250 / 440 / 550 g |
Těžiště | 20 cm od kořene čepele |
Jádro | laminát, kevlarová dutinka kolem špičky |
Materiál | pružná polyuretanová pěna |
Certifikace | CE |
Použití | Cosplay, Film, Hračka, Soft larp, Battle |
Žánr / Období | Napoleonika, 19. a 20. století |
Tvrdst měkčení čepele | Shore A 25 |
Varianty
Zahnutá čepel A25
Délka 90 cm, hmotnost 550 g. Kvalitativně nejvyšší třída čepelí.
Pokud máte šavli na larpové bitvy, tohle je volba pro vás. Tento model larpové zbraně je konstruovaný tak, aby obstál v jakékoli larpové bitvě – včetně těch full force / full contact (v češtině rozuměj dřevárny a kekel). Čepel značíme jako A25. Má velmi odolné jádro 10 x 15 mm. Použitá pěna je měkká (cca Shore A 25) – zhruba stejně jako latex. Na rozdíl od latexu ovšem netrpí žádným z jeho neduhů – je bezúdržbová, použitelná v jakémkoli počasí a neobsahuje žádné alergeny. Tato pěna je sice měkčí, ale současně houževnatější proti rztržení než naše zbraně první generace, které používají čepele A35. Pro zpevnění je v celé hmotě pěny vedená polyamidová rozhož, která ji zpevňuje a zabraňuje ulomení špičky nebo šíření natržení ostří čepele. Pro ještě větší zodolnění čepele je povrch zpevněný tenkou vrstvou speciálního polyuretanu, který je ještě odolnější proti roztržení.
Tato čepel A25 je špičková jak svou bezpečností, tak odolností proti poškození jakéhokoli druhu.
Zbraň je v průměru larpových zbraní poměrně těžká – 550 g – a blíží se hmotnosti i chováním své reálné předloze. Těžiště šavle je asi 20 cm od kořene čepele, tedy jde za špičkou – což je u šavlí typické a správné.
Rovná čepel A35
Můžete ji mít v délce 90 nebo 96 cm s hmotností 440g. 96 cm je pádnější, ovšem jezdíte-li také na bitvy, volte raději délku 90 cm, je to larpový standard. Kvalitní čepel z první generace našich zbraní. Jádrem je laminátová tyčka o průměru 12 mm, která dává čepeli docela dobru tuhost. Je proti zahnuté čepeli citelně lehčí a celkově je použitelná pro larpy i larpové bitvy, kde je dobře přijímána (přestože proti zahnuté čepeli A25 je to rozdíl třídy v odolnosti). Takže v lehčích bitvách to bude v pohodě, na dřevárny a kekel tahle čepel není.
Mírně zahnutá čepel A35
85 cm 250 g.
Lehká čepel ideální pro cosplay divadlo, lehký dramatický larp, docela dobře může být i hračkou pro děti, protože je lehká. Není vhodná pro larpové bitvy.
Larpvým bojovníkům, kteří jsou zvyklí na klasický meč a nemají zušenost s šavlí doporučujeme aspoň pár lekcí šavle, protože šavle se jinak chová, jinak drží a vyžaduje specifickou techniku boje. Je to lehká šavle. Absence záštity je na jednu stranu hendikep, ale na druhou stranu umožňuje šermířské finesy, které s žádnou jinou šavlí nejsou možné. Kdo někdy viděl kozácké mečové tance, je mu to jasné.
Kde se vzala kozácká šaška?
Šašku dnes považujeme skoro za symbol kozáků. Zatímco většina zbraní se rozšířila minimálně regionálně bez ohledu na hranice, šaška v té kozácké formě je přesně vymezená Ruskem, carskými důstojníky a kozáckou jízdou.
Ale nebylo to tak vždycky. Tento druh šavle bez jakékoli záštity pochází zhruba z území mezi dnešním Afghánistánem – Persií a Kavkazskými zeměmi. Rukojeť byla původně masívnější tvar rukojeti představoval stylizovanou orlí hlavu a rukojeť byla nejčastěji stříbrná a bohatě zdobená. Parádnost zdobení na první pohled socálně zařazovala jejího majitele. Šaška měla viditelně shodého předchůdce s původně persko-arménskou karabelou. Právě na Kavkaze ruští vojáci tuto šavli poznali někdy ve druhé půlce osmnáctého století, když se Kavkaz stal místem střetu mezi Ruskem, Tureckem a Persií.
S trochu archaičtějším tvarem rukojeti (víc se podobá jiné kavkazské šavli – karabele) ji přijaly hlavně kavkazské jednotky a občas se té verzi šašky říká dagestánská. Šavli si ale hlavně rychle oblíbili donští kozáci a dali jí jednak jméno – šaška je něco jako „šavlička“ a jednak vycizelovali její specifický tvar rukojeti. V Evropě se poprvé sporadicky objevila spolu s ruskými vojáky během napoleonských válek. Dlouhou dobu nebyl tvar rukojeti nijak normalizovaný, ale v polovině devatenáctého století ruská generalita šašku oficiálně zařadila do standardizované výzbroje.
Šašky byly zbraní kozáků, ale i řady dalších jednotek lehké jízdy, a byla oficiální „stavovskou“ zbraní carských důstojníků. Důstojníci mívali střední část rukojeti ze slonoviny, mužstvo většinou z tmavého tvrdého dřeva, často mořeného na černo.
Naše verze patří k těm nejelegantnějším, typickým pro přelom 19. a 20. století (datovaná 1904). Tuto šašku ale také nosila většina „bílých“ důstojníků v průběhu občanské války. Mírně upravenou ji pak převzala i Rudá armáda vzorem 1937, který už nesl novou sovětskou symboliku. Tak si odsloužila i druhou světovou válku, kdy jí používali jak kozáci, tak (nejen kozáčtí) důstojníci, a i další oddíly lehké průzkumné jzídy. Dnes zůstala jako ceremoiální zbraň a doplněk slavnostní důstojnické uniformy.
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.