Solidus byzantská mince replika
15 Kč – 900 Kč
Solidus byzantská mince replika je přesná historická replika založená na nálezu mince z doby Velké Moravy v 9. století.
Průměr 18 mm
Materiál: slitina kovu (zinku).
Solidus (latinsky pevná, spolehlivá mince) byla zlatá mince, kterou používali Římané. Jeho používání pokračovalo až do pozdní antiky a raného středověku.
Popis
Solidus byzantská mince replika je přesná historická replika založená na nálezu mince z doby Velké Moravy v 9. století.
Průměr 18 mm
Materiál: slitina kovu (zinku).
Solidus (latinsky pevná, spolehlivá mince) byla zlatá mince, kterou používali Římané. Jeho používání pokračovalo až do pozdní antiky a raného středověku. Od 4. do 11. století se obsah zlata v minci neměnil.
Solidus jako platidlo bylo poprvé použito za vlády římského císaře Diokleciána v roce 301 a představovalo šedesátinu římské libry ryzího zlata (tj. 5,3 gramu) a hodnotu 1000 denárů. Diokleciánův solidus byl vydáván pouze v malém množství, takže jeho zavedení mělo minimální dopad na římskou ekonomiku. Později byl znovu zaveden Konstantinem Velikým v roce 312 a nahradil zlatý aureus jako císařskou zlatou minci. Nový solidus představoval jednu sedmdesát dva římských liber ryzího zlata a každá mince vážila 24 řecko-římských karátů, tedy asi 4,5 gramu zlata. V té době měl již hodnotu 275 000 denárů, jejichž hodnota neustále klesala.
Solidus byl udržován v oběhu prakticky beze změny až do 10. století). Kdykoli byla mince přijata do pokladnice, byla roztavena a znovu ražena. Tím byla zajištěna pravidelnost hmotnosti obíhajících pevných látek a mince díky tomu nebyla náchylná k dlouhému oběhu a opotřebení.
Přestože obchodníkům za Byzance bylo zakázáno používat solidus k obchodování mimo území říše, tyto mince se stále používaly pro obchod mimo Byzanci a solidus se brzy stal oblíbenou formou platidla v celé Evropě a arabských zemích. Solidus se používal ve Franské říši a později na Velké Moravě a dalších místech Evropy. Slovo solidus se pak zachovalo ve zkomolených tvarech jako „soldi“, tedy v obecné měně v řadě jazyků, ve Francii v sou coin a v anglickém šilinku.
Od té doby již císaři nevybírali daně v pevných látkách, takže mince nebyly přetaveny a měkké čisté zlato těchto mincí se brzy opotřebovalo. Na konci 7. století začal chalífa Abd al-Malik razit arabské ekvivalenty byzantských pevných látek – zlatých dinárů, ražených ze zlata těženého na horním toku Nilu. Dináry vážily pouhých 20 řecko-římských karátů, nicméně se plně vyrovnaly opotřebovaným pevným látkám, které byly v té době v oběhu. V arabských zemích byly tyto dvě mince v oběhu společně.
Další informace
| Color | Patinovaná stříbrná, Zlatá |
|---|---|
| Množství v balení | 1 ks, 10 ks, 100 ks |
| Žánr/období | Středověk |
Související produkty
Šperky a bižuterie
