Fantasy mince Tri Leaf je kovová herní mince o průměru 23,5 mm, dostupná ve variantách stříbrná patina a zlatá patina. Je vyrobena ze slitiny kovu (zinku).
Na jedné straně je vyobrazen trojlist, symbol rovnováhy, přírody a tajemné moci, často spojovaný s keltskou a fantasy symbolikou. Na druhé straně se nachází meč s křídly, znamení ochrany a odvahy. Nápisy a ornamenty podtrhují atmosféru starobylého království.
Tri Leaf se hodí do světa Zeldy, stejně jako do univerzálních fantasy kampaní, LARPů, RPG a deskových her. Může sloužit jako měna království, žeton moci nebo tajemný artefakt.
Podle legend byla mince Tri Leaf spojována s tajným řádem strážců, kteří chránili rovnováhu království. Každý, kdo ji držel, měl být považován za vyvoleného.
Tri Leaf mince mají super výhodu:
– nejsou historicky svázané
– je to jako „herní standardní měna“
– pro neutrální fantasy svět
– evokují guildy, questy, trhy, odměny
– ale i meta vrstvu (hráči / con / cosplay)
Tri Leaf = mince světa, do kterého vstupuješ.
Odměna za quest
Hostinec byl hlučný, ale ten typ hluku, který znamená, že se někdo vrátil.
Boty od bláta. Plášť natržený. Úsměv, který říká, že to stálo za to.
„Tak?“ zeptal se hostinský.
Muž položil na stůl malý váček. Ne dramaticky. Spíš unaveně.
„Most stojí,“ řekl.
Hostinský přikývl, jako by to byla běžná věc. Ve skutečnosti nebyla.
Váček se otevřel. Uvnitř cinkly mince.
Tri Leaf.
Známý znak. Měna, kterou braly guildy, obchodníci i lidé, kteří se neptali, odkud jsi přišel.
„Kolik vás bylo?“ zeptal se hostinský.
„Dost,“ odpověděl muž.
Jednu minci odsunul bokem.
„To je pro tebe.“
Hostinský zavrtěl hlavou.
„Neplatíš hostinskému za to, že čekal.“
Muž se pousmál.
„Ne. Platím za to, že jsi věřil, že se vrátíme.“
Mince zůstala mezi nimi.
Protože některé odměny nejsou za práci.
Jsou za návrat.
Con — kdy mince přestane být rekvizita
Hala byla plná plášťů, brnění a lidí, kteří si hráli — ale brali to vážně.
U stánku s rekvizitami někdo smlouval, někdo fotil a někdo už byl dávno ve své postavě.
„Kolik za mapu?“ zeptala se dívka v elfím kostýmu.
„Tři,“ odpověděl prodejce automaticky.
Dívka sáhla do váčku. Vysypala mince na stůl.
Tri Leaf.
Zvuk byl překvapivě správný. Kov, váha, detail. Ne plast. Ne hračka.
Prodejce jednu vzal. Protočil ji mezi prsty. Usmál se jinak — ne jako prodejce, spíš jako někdo, kdo ví.
„Dobře,“ řekl. „Mapa je tvoje.“
Vedle stojící kluk v brnění se naklonil blíž.
„To jsou ty dobrý,“ zamumlal.
Dívka přikývla.
„Ty, co používáme ve hře.“
Chvíli bylo ticho — to zvláštní conové ticho, kdy si nikdo není jistý, jestli ještě hraje.
Prodejce posunul minci k ostatním.
„Tak hodně štěstí na cestě,“ řekl.
A na okamžik nebylo jasné, jestli mluví jako prodejce.
Nebo jako hostinský.














